Jak bezpečné jsou japonské potraviny?

Po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima bylo nasbíráno velké množství dat o radioaktivitě v potravinách. Systematická analýza těchto dat v souvislosti s bezpečností japonských potravin však dosud chyběla. To si dal za úkol jaderný institut Rtechnické univerzity ve Vídni.

Vídeň/Rakousko – ještě nikdy nebylo nasbíráno takové množství dat o radioaktivitě v potravinách jako v Japonsku po havárii jaderné elektrárny Fukušima. Analyzováno bylo více než 900.000 odběrů, vyýsledky měření japonské úřady zpřístupnili veřejnosti na internetu. Systematická analýza těchto dat ale stále chyběla, proto se jí ujali specialisté z technické univerzity ve Vídni. Tito výzkumníci chválí dosavadní snahu Japonska, ale doporučují, nadále v dalším měření pokračovat: v analýzách se dosud nezohledňovalo Stroncium-90, ale v dlouhodobém horizontu může tento nuklid hrát důležitou roli.

„Snaha japonských úřadů byla obrovská a v tom nejdůležitějším ohledu také velmi úspěšná,“ říká Georg Steinhauser (Colorado State University / Technická univerzita Vídeň). „Velmi vítáme také rozhodnutí japonských úřadů, zveřejnit naměřená data online,“ dodal výzkumník. „Avšak samotný sběr dat bez jejich patřičné analýzy nemá velký efekt. Steinhauser proto analyzoval společně se Stefanem Merzem (Technická univerzita Vídeň) data o radioaktivním césiu, která byla naměřena v prvním roce po havárii.

Celkově překročilo v prvním roce po havárii 0,9% odebraných vzorků na území celého Japonska hraniční hodnoty (v prefektuře Fukušima jich bylo 3,3%). V posledním dostupném sledovacím období od 1.dubna 2014 do 31.srpna 2014 překročilo tento limit už jen 0,2% odebraných vzorků (v prefektuře Fukušima 0,6%). „To jsou z celkového pohledu relativně nízké procentuální hodnoty,“ říká Georg Steinhauser.

Analyzovala se přitom data ze tří kategorií: rostlinné produkty, živočišné produkty a pitná voda. „Zatížení pitné vody bylo velmi nízké, ve zbývajících dvou kategoriích se ukazuje typický časový průběh,“ vysvětluje Steinhauser. Radioaktivní zatížení vzorků odebraných ze zeleniny bylo těsně po havárii velmi vysoké – většina vzorků, které byly nadlimitní, se však naštěstí na volný trh nikdy nedostala. Japonské úřady totiž však zakázaly prodej zeleniny v postižených oblastí.

Během jednoho měsíce se maximální hodnoty snížili o faktor deset, čtyři měsíce po katastrofě nebylo zjištěno vůbec žádné překročení hraničních hodnot. „Zajímavé je to, že o další měsíc později, tedy v srpnu 2011, se maximální hodnoty opět zvýšily,“ říká Georg Steinhauser. „Začala houbová sezóna a houby jsou známé tím, že dobře ukládají césium.“ Tento efekt pak zase ustal, v polovině listopadu 2011 se ale opět objevilo několikrát překročení mezních hodnot pro radioaktivní césium: by to totiž v době, kdy se do prodeje dostaly sušené houby.