Fukušima: Spodní voda je radioaktivně zamořena

Známky tavení jaderného paliva v jaderné elektrárně Fukušima jsou stále evidentnější. Ve spodní vodě kolem jaderné elektrárny Fukušima byly naměřeny hodnoty radioaktivního záření, které jsou 10.000-krát vyšší než povolený limit. Také v hovězím mase z postiženého regionu byly naměřeny zvýšené hodnoty radioaktivního césia. V evakuační zóně nemohou být kvůli záření odklizeny stovky mrtvých těl

Tokio – V okolí havarované jaderné elektrárny Fukušima 1 se poprvé našly stopy radioaktivity i ve spodní vodě. Jak informovala zpravodajská agentura Kjótó, pocházejí tyto vzorky s blízkosti turbogenerátorové budovy 1.reaktoru havarované jaderné elektrárny Fukušima 1. Také v tunelu poblíž turbogenerátorové budovy 2.reaktoru byla nalezena radioaktivně zamořená voda, jejíž hodnoty překračovaly přípustný limit dokonce více než 10.000-krát.

Jak daleko se mohou radioaktivní částice spodní vodou dostat, se ještě nedá odhadnout. Firma Tepco, provozující jadernou elektrárnu Fukušima uklidňuje veřejnost a tvrdí, že zásobování pitnou vodou v regionu podle jejího odhadu není ohroženo.

Jak dalekosáhlé mohou být důsledky pro obyvatele evakuační zóny, bude záviset především na tom, kolik radioaktivního materiálu se dostane do spodních vod a o jaké radioaktivní částice se bude jednat. Tepco proto dělá měření spodní vody 15 metrů pod reaktory.

Radioaktvní césium v hovězím mase

Kromě toho nyní vědci odhalili v hovězím mase z regionu radioaktivní césium. Ve čtvrtek to potvrdil japonský ministr vnitra. Detaily nebyly zveřejněny, pouze to, že hodnoty radioaktivního césia naměřené v hovězím mase, jsou „nezvykle vysoké“.

Radioaktivní césium 137 má na rozdíl od jódu 131 mnohem delší poločas rozpadu. Zatímco v případě jódu 131 se po osmi dnech sníží dávka na polovinu, u césia 137 trvá to stejné 30 let. Ještě dnes, 25 let po havárii v Černobylu se nesmí část masa z divokých prasat z jižního Německa konzumovat, protože koncentrace césia v něm zůstavá nadále vysoká.

Nalezené radioaktivní stopy ve spodní vodě tak potvrdily domněnku, že již došlo k částečnému tavení paliva v reaktorech nebo dokonce stále pokračuje. Tavení paliva totiž vede k extrémně vysokým teplotám – a přehřáté palivové články se dostanou přes dno ochranné obálky reaktoru do půdy. Tak se dostane radioaktivní materiál do životního prostředí. Proto i nadále zůstává hlavním cílem tamních techniků chlazení reaktorů, aby se předešlo dalšímu tavení jádra.

Také v moři pořed elektrárnou byly opět naměřeny vysoké hodnoty záření: koncentrace radioaktivního jódu je zde 4.385-krát vyšší než jsou přípustné limity, informoval japonský úřad pro jadernou bezpečnost. Odkud se ale radioaktivní jód do moře dostává, však nadále není jasné.

Společnost Tepco mezitím začala stříkat syntetickou pryskyřici na radioaktivně kontaminované trosky. Ale i při této práci přišla překážka: kvůli dešti museli technici první testy přerušit. Syntetická pryskyřice má na sebe navázat radioaktivní částice a „přilepit“ je k zemi, informovala společnost Tepco. Přesné údaje o plánované proceduře však zatím nejsou k dispozici.

V okolí havarované jaderné elektrárny Fukušima se nadále nachází asi tisíc mrtvých těl. Jejich vyproštění není stále možné – záchranáři, lékaři nebo rodinní příslušníci by tak byli vystaveni příliš vysokému radioaktivnímu záření. Pokud by byli mrtví spáleni, mohly by se radioaktivní částice dostat do ovzduší, napsala agentura Kjótó. Pohřbení mrtvých do země zase může kontaminovat půdu. Plány na změření úrovně radioaktivity mrtvých lidí v evakuační zóně však ve čtvrtek opět selhaly. A tak nemohou pozůstalí, kteří při katastrofě ztratili své blízké, jejich těla ani pohřbít. Poslední možností, která zbývá, je dekontaminace lidských těl na místě ve speciálních vozech. Tato možnost se nyní zvažuje.

https://www.spiegel.de/wissenschaft/technik/0,1518,754221,00.html