Po Fukušimě se zvyšuje záření v severním Pacifiku

Od havárie v jaderné elektrárně Fukušima uběhly téměř čtyři roky. Nyní naměřili vědci zvýšené hodnoty césia v moři, konkrétně v oblasti severního Pacifiku. Nebezpečí pro lidstvo a životní prostředí prý nehrozí.

Radioaktivita, která unikla při havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima do moře, zvyšuje hodnoty radioaktivního zatížení v moři až k pobřeží Severní Ameriky, zjistili vědci – jedná se však pouze o mírný nárůst těchto hodnot. O tom inofrmuje tým vědců kolem Johna Nortona Smitha z Beforského institutu oceánografie v Dartmouthu (Kanada, provincie Nové Skotsko) ve zprávě pro Americkou akademii věd. Měření ve východním Pacifiku z období od roku 2011 do roku 2014 ukazují, že i měřící stanice v blízkosti pobřeží vykazují zvýšené hodnoty izotopů césia 134 a 137. Podle odborníků však tyto mírně zvýšené hodnoty nepředstavují riziko pro lidi ani životní prostředí.

V březnu 2011 přílivová vlna těžce poškodila jadernou elektrárnu Fukušima na pobřeží Pacifiku. V dubnu téhož roku se v blízkosti tohoto neštěstí naměřilo až 68 miliónů bequerelů na metr krychlový vody. Aby pan Smith a jeho kolegové zjistili míru rozšíření radioaktivních částic v mořské vodě, vytvořili síť 26 měřících stanic ve tvaru písmene P, které jdou z bodu P1 v blízkosti Britské Kolumbie v Kanadě až 1.500 kilometrů do Pacifiku.

Měření ukazují, jak se šíří radioaktivita Pacifikem: stanice P26, nacházející se nejblíž Japosnku evidovala v červnu 2012, tedy 15 měsíců po havárii ve Fukušimě, zvýšené hodnoty césia 137 až do výše 0,36 bequerelů na metr krychlový vody. Do února 2014 se tamní hodnoty césia 137 zvýšily na více než 2 bequerely na metr krychlový vody.

Na stanici P4 na okraji kontinentálního šelfu, se hodnota césia 137 po Fukušimě od června 2013 postupně zvyšovala. V únoru 2014 dosáhla svého maxima, a sice 0,66 bequerelů na metr krychlový. Protože radioaktivní částice jsou přenášeny převážně vodními vrstvami horních 150 metrů, dostávají se až do oblastí v blízkosti pobřeží. Beringovou úžinou se kromě toho dostaly mezi Asiíí a Amerikou až do Severního ledového oceánu, kde byly taktéž v září 2012 naměřeny zvýšené hodnoty.